Vlnitá Pravda

Vlhké sklepení bývalého kláštera v Opatovicích vydalo nečekaný objev: zápis z roku 1421, který zpochybňuje jednu z nejikoničtějších legend českých dějin – oslepnutí Jana Žižky.

Zatímco dosavadní výklad tvrdí, že Žižka přišel o druhé oko při vojenském střetu, nový dokument naznačuje, že slepota měla jiný, administrativní původ.

Podle zápisu, jehož pravost zatím nebyla oficiálně potvrzena, obdržel Žižka na bojišti listinu s doplatkem daně z nemovitosti za rok 1419. Zapsáno je, že kurýr v barvách královské správy přinesl dopis právě ve chvíli, kdy Žižka rozdával rozkazy.

V dopise konkrétně stojí

„Přišel muž v barvách berních, listinu nesouc, s tónem neústupným. Pán Žižka list otevřel, přečetl, zavrčel, prsty promnul oči a pravil: ‘Raději nevidím, než abych to platil.’ Nato zahodil meč i šek, čelem se opřel o štít a od té chvíle už neviděl nikdy nic světského, než-li duchovní spravedlnost v mlze válečné.“

Historikové zprvu považovali zápis za satiru nebo projev středověkého humoru, ale další pasáže překvapily i odborníky. Například zmínka o tom, že v sakristii vypáleného kostela našli husité další složenku, nebo že do Prahy byla vyslána tzv. exekuční varta. V archivu dokonce existují účetní záznamy o cenách polních vývařoven, hliněných granátů a příplatku za „vozovou hradbu se střechou“.

Jisté je, že husité byli v mnohém přesní a organizovaní, a tak není vyloučeno, že měli i vlastní předchůdce dnešních daňových specialistů. Jejich jména se v dokumentu nevyskytují, ale mezi řádky lze najít zmínku o jakémsi „mistře Tazbě“, který se údajně staral o „odečet daně z cepu“ a dohlížel na výběr „přirážky za duchovní odpor“.

Pokud se ukáže, že slepota Jana Žižky byla způsobena spíše zklamáním z výpočtu základu daně než ranou z boje, bude to patrně nejčesštější moment v celé naší historii. Národ, který dal světu defenestraci, by tak nově přidal i revoluční daňovou slepotu.