Vlnitá Pravda

Reportér Vlnité Pravdy Bohdan Koněpásek se vydal hluboko do ekologického podsvětí Slovenského krasu, kde v sobě a kolem sebe žije muž, který posunul hranice udržitelnosti. Jmenuje se Peter Baláši. Bioextrémista, samopěstitel a nekompromisní kompostér, jehož životní styl je natolik přírodní, že před ním už ani zvěř neutíká.

---

Vlnitá Pravda (VP):
Petere, děkujeme, že jste souhlasil s rozhovorem. Je tu krásně… romanticky, i trochu aromaticky. Můžeme začít?

Peter Baláši (PB):
Samozřejmě. Zpěv sluncem nasycené kopřivy je nejčistší pozvání. Posaďte se na mech, to je moje zahradní sedačka.

VP:
Začněme tím nejzajímavějším – jak dlouho už žijete bez nakupování?

PB:
Od února 2020. Tehdy jsem naposledy vkročil do potravin. Koupil jsem tři balíčky semen a lněný provaz. Od té doby – nic. Všechno, co potřebuji, roste, žije nebo odpadá kolem mě.

VP:
Odpadá?

PB:
Ano. Všechno má druhý život. Moje vlasy – ty si ptáci vytahují do hnízd. Trus a močovinu fermentuji ve slámových sudech a vracím jako elixír zpět do půdy. Říkám tomu “uzavřený kruh duše.”

VP:
To je… působivé. A jak se stravujete?

PB:
Jím jenom to, co zpívá. Listový salát, když mu zazpívám slovenskou hymnu pozpátku, se rozvine s nevídanou svěžestí. Fermentuji i mech, pokud mi to dovolí rosnatka.

VP:
Vy fermentujete mech?

PB:
Ano, když se cítím slavnostně. Jinak suším pampelišky a mluvím na ně. Voda, kterou piji, je dešťová a prošla přes mou “perličkovou čističku”, což je v podstatě několik mušlí a říční kámen.

VP:
A vaše obydlí? Je pravda, že žijete pod zemí?

PB:
Ano, v bio-dutině, kterou jsem si vyhloubil za pomoci malé lopatky z proutí. Podzemí udržuje stálou teplotu, hromadí vůni a nenutí člověka používat deodorant. Přesto, uznávám, není to pro netrénovaného.

VP:
Vděčíme vám za to. Musím přiznat, že jeden z našich asistentů během vaší demonstrace „močové fermentace“ omdlel.

PB (soucitně):
To je běžné. Přecivilizovaní lidé mají překyselenou nosní kulturu.

VP:
Máte nějaké cíle do budoucna?

PB:
Rád bych vybudoval hnojivou saunu. Využívá fermentační teplo kompostu pro očistu těla i mysli. A chci adoptovat lišku. Je mi blízká.

VP:
A vzkaz našim čtenářům?

PB:
Neházejte nic pryč. Všechno má smysl. I vaše ponožka může být zítřejší čajový sáček. A zpívejte svému salátu – dá vám křupavost, o jaké se supermarketu nezdá.

---

Závěr reportéra Vlnité Pravdy:
Zatímco jsme rozhovor dokončovali, Peter pozoroval šneka a šeptal mu, aby šel domů.

Když šnek poslechl, věděl jsem, že jsem mluvil s někým, kdo nejen žije jinak, ale žije podle přírody.

Teď chci být jako Peter…….