🍺 Národní Výčep – 5. díl: „Pražský maraton: Noc, kdy ve Vltavě teče pivo“

Úvod – Praha se chystá na noc, která nemá pivní dno.

Když se nad Prahou rozsvítily první lampy, kamery zabrnkaly na strunu očekávání. Karlův most se třpytil v odrazech světel a z nedalekých hospod už stoupala známá vůně chmele. Kulatý Pepa, tentokrát v tradiční zástěře s emblémem „Pražský štamgast“, do kamery zahřměl:

„Minule jsme uzavřeli mezinárodní summit. Teď přichází zkouška z nejtvrdších – Výčepní maraton v srdci Prahy. Kdo přežije noční šichtu od první do poslední rundy, zaslouží si titul pravého českého pivního gladiátora!“

Do hlavního města dorazila osmice statečných, kteří přežili dosavadní čtyři kola:

Bořivoj „Bořek Hladinka“ Kratochvíl – stále neochvějný mistr hladinky.
Dagmar „Baníková Daga“ Hýblová – ostravská legenda, která pivo považuje za rodinné stříbro.
Jitka „Teplická Siréna“ Koudelová – karaoke královna a postrach každého reproduktoru.
Lojza „Uhelný Dým“ Kubiena – temný pivař s černým humorem.
Venca „Krakonošův Fous“ Pilař – horský stratég s vousy, které si pamatují každou pěnu.
Radka „Hipster Limo“ Švecová – oficiální „pivní kurýrka“, která se po vyřazení stala přísnou porotkyní terénu.
Bára „Vlčí Srst“ Kovaříková – stále dravá a odhodlaná.
Baníková Daga… pardon, dvojité připomenutí – jak sama prohlašuje: „Ostrava je stejně dvakrát tvrdá.“

1. Akt – „Pivní štafeta mezi hospodami Starého Města“

Pražský maraton začíná tam, kde to všechno voní historií i chmelem – v labyrintu staroměstských uliček.
Soutěžící musejí během tří hodin navštívit pět legendárních hospod: U Fleků, U Zlatého tygra, U Medvídků, U Rotundy a u poslední zastávky – v tajném „speakeasy výčepu“, jehož adresu znají jen ti, kdo se nebojí špehovat.

Každá hospoda má vlastní úkol:

U Fleků – vypít černé pivo na ex a bez jediného záblesku pěny na kníru.
U Zlatého tygra – odrecitovat kus Hrabalova textu a přitom držet půllitr v natažené ruce.
U Medvídků – načepovat pivo hostovi od vedlejšího stolu a vyžádat si od něj úsměv.
U Rotundy – uhádnout stáří místní nejstarší pípy.
Speakeasy výčep – nalézt skrytý vchod podle zvuku cinkajících podtácků.

Postřehy z trasy

Bořek Hladinka zvládl Flekovský ex s takovou lehkostí, že mu diváci začali přezdívat „Pivní kolibřík“.
Baníková Daga při Hrabalově recitaci přidala ostravský přízvuk – a hospoda vybuchla smíchem.
Teplická Siréna Jitka získala od cizího hosta U Medvídků nejen úsměv, ale i spontánní duet lidovky.
Lojza Uhelný Dým uhodl stáří pípy s přesností na rok: „Tohle železo pamatuje Franze Josefa, to poznám po pachuti.“
Vlčí Srst Bára se u tajného výčepu nechala zmást falešným cinkáním plechovek z pouličního stánku a málem skončila u stánku s trdelníky – první černý podtácek večera.

2. Akt – Půlnoční „Výčepní maraton“

Ve dvoře starého pivovaru na Letné čeká poslední výzva: šest výčepních pultů, šest různých pivních stylů, pět hodin nepřetržité služby.

Úkol: načepovat alespoň 150 půllitrů – každý s hladinkou, která projde přísným testem.
Za každou rozlitou kapku přichází trest: „panák trestu“ – panák pivního sirupu smíchaného s pepřem.

Bořek Hladinka jede jak automat – 150 půllitrů zvládá v rekordním čase, sirup se ho ani nedotkne.
Baníková Daga po třicátém pivu zvedá ruku a volá: „Dejte mi Baník, ať to dám na rytmus!“ – dav sborově skanduje „Baník pi…“ (zbytek cenzurován).
Teplická Siréna Jitka zpívá každému zákazníkovi narozeninovou píseň, i když nikdo nemá narozeniny – publikum šílí.
Vlčí Srst Bára v půlce šichty rozlije tři půllitry, dostává tři panáky sirupu a tváří se, že pije nejnovější bylinný likér.
Venca Krakonošův Fous se v poslední hodině rozhodne zpomalit tempo, aby udržel přesnost – strategie mu přináší nulový počet trestů, ale nižší rychlost.

3. Akt – Noční kvíz „Pražské pivní legendy“

Ve tři ráno Pepa přerušuje šichtu: „A teď, přátelé, mozková pěna!“
Každý soutěžící musí odpovědět na tři zapeklité otázky z pražské pivní historie.

Lojza Uhelný Dým zná přesný počet hospod na Starém Městě v roce 1890.
Jitka Siréna se nechá nachytat na otázce o prvním výčepním v Obecním domě a hádá „Karel IV.“ – publikum se směje.
Bořek Hladinka odříká legendu o tajné receptuře U Fleků z paměti a získává „Zlatý podtácek Prahy“.

4. Akt – Rozbřesk nad Vltavou a rozhodnutí

Když se nad Vltavou rozednívá, soutěžící stojí na náplavce s posledními půllitry v ruce.
Kulatý Pepa, s hlasem lehce nakřáplým po celonočním fandění, oznamuje:

„Dámy a pánové, pět hodin výčepu a tři kola pražského maratonu máme za sebou. Dnes nás opustí ten, kdo nasbíral nejvíc černých podtácků – a to je… Vlčí Srst Bára.“

Bára se usměje, podá Pepovi ruku a pronese:

„Praha mě zmátla trdelníkem, ale pivo mám pořád v krvi. Držím palce zbytku smečky!“

Epilog – Co přijde příště

Kulatý Pepa se obrací k divákům:

„Sedm jich zůstává. Příště vyrazíme tam, kde pivo chutná po kouři a sudy se chladí v horských potocích – čeká nás Krkonošský chmelový výstup. A kdo přežije tuhle výpravu, tomu už žádná výčepní zkouška nebude cizí!“

Pražský maraton končí.
Noc, kdy pivo teklo jako Vltava, ukázala, že česká pivní tradice nemá konce – a že v Národním Výčepu se teprve schyluje k největší zkoušce.

Vlnitá Pravda