Ministerstvo životního prostředí zvažuje vypouštění exotických zvířat do české přírody

Projekt má podle podkladů přispět k „inkluzivnějšímu a diverzifikovanějšímu ekosystému“

Ministerstvo životního prostředí podle několika zdrojů připravuje pilotní projekt, který by mohl zásadně změnit podobu české krajiny. V interních materiálech se objevuje návrh na kontrolované vypouštění exotických a nepůvodních druhů do vybraných oblastí České republiky.

Oficiální zdůvodnění je překvapivé.
Projekt nemá být primárně o ochraně přírody.
Má být o inkluzivním a diverzifikovaném ekosystému.

Ekosystém, který má být otevřenější

Podle podkladů, se kterými se redakce seznámila, vychází návrh z přesvědčení, že česká příroda je dlouhodobě „druhově konzervativní“.

„Máme tady pořád stejné druhy,“ uvádí jeden z materiálů.
„To nevytváří dostatečně otevřené prostředí.“

Projekt proto pracuje s myšlenkou, že by bylo vhodné rozšířit spektrum zvířat, která se v české přírodě běžně vyskytují.

Ne kvůli biologické nutnosti.
Ale kvůli symbolickému posunu.

Pilotní seznam druhů

Podle návrhu by se projekt nejprve týkal omezeného počtu druhů a lokalit. V pracovních verzích dokumentů se objevují například:

malé opice v příměstských lesích
papoušci ve volné krajině
menší druhy antilop v chráněných oblastech
plazi, kteří se běžně vyskytují v teplejších pásmech

Oficiálně se hovoří o „kontrolované adaptaci“.

„Nejde o to, aby tady běhali sloni,“ říká jeden z lidí obeznámených s projektem.
„Jde o rozšíření reality.“

Inkluze jako ekologický princip

V dokumentech se opakovaně objevuje pojem ekologická inkluze.

Podle autorů návrhu by měla příroda lépe odrážet globální realitu.

„Svět je propojený,“ stojí v jednom z podkladů.
„Naše krajina by to měla zohlednit.“

Podle této logiky není původní druh automaticky výhodou.
Důležitější je rozmanitost jako hodnota sama o sobě.

Testování tolerance ekosystému

Projekt má být podle zdrojů koncipován i jako test.

„Chceme zjistit, jak je český ekosystém otevřený novým vlivům,“ uvádí jeden z návrhů.
„Je to forma environmentálního stres testu.“

Zvířata by byla vypouštěna postupně a jejich chování by bylo monitorováno.

Nejen z hlediska přežití.
Ale i z hlediska soužití s původními druhy.

Reakce odborníků jsou opatrné

Část biologů a ekologů je podle zdrojů k návrhu skeptická.

„Z biologického hlediska to nedává smysl,“ říká jeden z nich.
„Z ideologického možná.“

Podle něj se příroda neřídí koncepty jako diverzita v lidském smyslu.

„Ekosystém není personální oddělení,“ dodává.

Odpověď ministerstva

Oficiální stanovisko ministerstva zatím neexistuje. V zákulisí se však mluví o tom, že projekt má silnou podporu u části poradců.

„Je to moderní přístup k přírodě,“ říká jeden z lidí z okolí resortu.
„Už nejde jen o ochranu. Jde o reprezentaci.“

Obavy obcí

Starostové z oblastí, které se objevují na seznamu pilotních lokalit, vyjadřují opatrnost.

„My jsme připraveni na divoká prasata,“ říká jeden z nich.
„Ne na opice.“

Podle něj není jasné, jak by se řešily škody, útěky nebo konflikt se zemědělci.

Ekosystém jako společenský projekt

Z návrhu vyplývá, že projekt není vnímán jen jako ekologický.

Je vnímán jako společenský experiment.

„Příroda je také prostor, kde se učíme soužití,“ stojí v jednom z materiálů.
„A soužití znamená i setkání s jinakostí.“

Tichá pointa

Pokud bude projekt schválen, česká krajina se může stát místem, kde se potkají druhy, které se dosud potkávaly jen v dokumentárních filmech.

Ne proto, že by to příroda potřebovala.
Ale proto, že to odpovídá představě o tom, jak by příroda měla vypadat.

Jako otevřený systém.
Jako prostor pro experiment.
Jako krajina, která už nebude jen česká.

Ale globální.

A možná právě tehdy se ukáže, že největší změna se nebude týkat zvířat.

Bude se týkat toho, co si lidé myslí, že je ještě příroda. Může se totiž stát že za tygrem nebudete muset do zoo, ale na Českomoravskou vrchovinu.

Vlnitá Pravda