Brusel oficiálně mlčí.
Neoficiálně ale probíhají výpočty.
Podle informací, které se k nám dostaly z prostředí blízkého jedné pracovní skupině zabývající se „cenovou rovnováhou v segmentu rychlé konzumace“, Evropská unie připravuje rámcovou směrnici označovanou pracovně jako PKS – Progresivní kalorická solidarita.
Základní princip je jednoduchý. A právě proto je znepokojivý.
Cena fastfoodu by se nově neměla určovat jednotně. Nemá být „stejná pro všechny“. Má být spravedlivá.
A spravedlnost se má odvíjet od hrubé měsíční mzdy.
Nenápadný koeficient
Nejde o žádné dramatické procento.
Naopak.
Navrhovaný model pracuje s velmi nízkým koeficientem — přibližně 0,08 % hrubé měsíční mzdy za základní hamburger.
Průměrně vydělávající zaměstnanec s hrubou mzdou 45 000 Kč by tak zaplatil zhruba 36 Kč.
Manažer se 120 000 Kč přibližně 96 Kč.
Student s 18 000 Kč kolem 14 Kč.
Na první pohled nic radikálního.
„Cílem není zdražovat,“ uvádí anonymní expert na socio-gastronomickou rovnováhu. „Cílem je narovnat přístup ke kalorickým zdrojům. Dnes platí lidé s rozdílnými příjmy stejnou cenu za stejný tuk. To je strukturální nerovnováha.“
Jak by systém fungoval
Při objednávce by zákazník identifikoval svou příjmovou kategorii prostřednictvím digitální identity. Terminál by v reálném čase vyhodnotil cenovou hladinu.
Celý proces by trval méně než sekundu.
Technologicky je systém realizovatelný už dnes.
Otázkou je spíše společenská připravenost.
Oficiální místa existenci návrhu nepotvrzují. Zároveň ji však ani výslovně nevyvracejí.
Pilotní testování?
V několika městech si zákazníci údajně začali všímat mírných cenových rozdílů při totožné objednávce.
„Zaplatil jsem víc než kolega, i když jsme měli stejné menu,“ uvedl muž z jednoho západoevropského města. „Obsluha tvrdila, že je to promoční režim.“
Promoční režimy dnes skutečně existují.
Stejně jako testovací algoritmy.
Co přijde dál
Odborníci upozorňují, že fast food může být pouze začátkem.
V uniklých prezentacích se hovoří o modelu rozšířeném na:
- kadeřnické služby
- dálniční známky
- krátkodobé ubytování
- a podle některých zdrojů i na „volnočasové kalorické produkty“ (kódové označení pro sladké nápoje a pivo)
Zastánci modelu tvrdí, že jde o přirozený vývoj směrem k personalizované ekonomice.
Kritici namítají, že jde o tichý posun od jednotné ceny k ceně podle identity.
Rozdíl je jemný.
Ale strukturální.
V historii se zásadní změny často neoznamují velkolepě.
Zavádějí se pozvolna.
Nenápadně.
S koeficientem.
Otázkou dnes není, zda je takový model technicky možný.
Otázkou je, zda už někde běží.
A zda jsme si toho všimli…
Vlnitá Pravda 
Leave a comment