Vlnitá Pravda

POSÁZAVÍ – Česká věda zažívá šok. Etnomolog Lubomír Louskáček z Náprstkova muzea oznámil objev dosud neznámého kmene, který měl na naše území dorazit kolem roku 700 a následně se na více než 1 300 let ztratit z dohledu okolního světa.

Nejde přitom o archeologický nález. Kmen stále existuje.

Výzkumníci během terénního průzkumu napočítali 14 žen, 8 mužů a 21 dětí. Nikdo zatím nedokáže vysvětlit, jak je možné, že skupina takové velikosti přežila v Posázaví bez povšimnutí.

„Nejvíc nás překvapilo, že byli asi tři kilometry od cyklostezky a dvě stě metrů od stánku s klobásami,“ uvedl Louskáček. „To je v evropské etnologii poměrně neobvyklé.“

Kmen objeven náhodou

Podle dostupných informací k objevu došlo poté, co se výzkumný tým vydal hledat vzácného tesaříka obecného. Po několika hodinách v lese zaslechli podivné zvuky.

„Nejdřív jsme si mysleli, že jde o nějaký teambuilding středního managementu,“ vysvětluje Louskáček. „Pak jsme si uvědomili, že nikdo nemůže být tak divný dobrovolně.“

Po průchodu hustým porostem narazili na osadu složenou z dřevěných staveb, zásobáren obilí a podivné kruhové budovy, jejíž účel zatím nebyl objasněn.

Život bez moderních technologií

Členové kmene údajně nikdy nepoužívali internet, sociální sítě ani korporátní prezentace.

„Když jsme jim ukázali PowerPoint, požádali nás, ať už to nikdy neděláme,“ uvedl jeden z výzkumníků.

Další šok přišel při studiu jejich kultury. Kmen například nezná:

• pondělní porady,
• reporty,
• KPI,
• eskalace,
• follow-upy,
• ani frázi „jen rychlý dotaz“.

Odborníci se domnívají, že právě absence těchto prvků mohla významně přispět k dlouhodobému přežití komunity.

Záhadný vůdce

V čele kmene stojí muž označovaný jako Velký Vysvětlovač.

Jeho hlavní úlohou je podle všeho vysvětlovat ostatním členům kmene věci, které jsou zřejmé.

„Je to fascinující funkce,“ říká Louskáček. „Například dvě hodiny vysvětloval, proč je mokrý kámen mokrý. Ostatní členové kmene mu pozorně naslouchali.“

Historici upozorňují, že se jedná o vůbec první doložený případ této pozice na českém území. Moderní obdobu lze údajně nalézt v některých odděleních korporátního managementu.

Největší záhada: Jak mohli zůstat skrytí?

Tým odborníků zvažuje několik teorií.

První tvrdí, že se kmen skrýval v hlubokých lesích.

Druhá, že všichni ostatní prostě předpokládali, že jde o chataře.

Třetí teorie je zatím považována za nejpravděpodobnější.

„Kdykoliv někdo přišel blíž, začali okamžitě prodávat domácí medovinu a sýry,“ vysvětluje Louskáček. „Češi si proto mysleli, že jde o běžnou víkendovou akci.“

Integrace do společnosti

Ministerstvo kultury nyní připravuje plán postupné integrace.

První krok zahrnuje seznámení kmene s:

• tramvajemi,
• samoobslužnými pokladnami,
• cenou másla,
• a parkováním v Praze.

Po prezentaci posledního bodu prý několik členů kmene požádalo o návrat do lesa.

Vyjádření kmene

Redakci se podařilo získat krátké stanovisko jednoho ze starších.

„Čtrnáct set let jsme byli schovaní. A vy jste nás našli zrovna teď.“

Poté se otočil, podíval se na skupinu turistů v sandálech s trekovými holemi a dodal:

„Možná jsme měli zůstat ještě chvíli schovaní.“