Přípravy české mise na Mezinárodní kosmickou stanici vstupují do další fáze. Zatímco veřejnost řeší, zda by měl českého astronauta ve vesmíru doprovázet rohlík v mikrotenovém sáčku, igelitka nebo krabička z mrazáku, vědecké týmy se zabývají podstatně praktičtějšími otázkami.

Například tím, co se stane, když český astronaut ve stavu beztíže sní větší množství vlašského salátu.

Právě vlašský salát byl totiž po několikaměsíčním výběru zařazen mezi potraviny, které by měly českému astronautovi připomínat domov.

A čeští vědci nic neponechali náhodě.

Společně s potravinářskými specialisty, lékaři a odborníky na textil proto vyvinuli speciální kosmickou protiprůjmovou plenu PP-26, která má astronauta ochránit před následky případného dietního incidentu v prostředí mikrogravitace.

„Do vesmíru nemůžete poslat vlašák bez přípravy,“ vysvětlil člen vývojového týmu. „To by bylo nezodpovědné.“

Vlašský salát obstál v náročných testech

Zařazení vlašského salátu do českého kosmického jídelníčku nebylo automatické.

Odborníci několik měsíců testovali jeho chování při vibracích, přetížení, změnách tlaku a simulované mikrogravitaci.

Největší problém představovala majonéza.

Při prvních pokusech se ukázalo, že klasický vlašský salát nemá ve stavu beztíže dostatečnou prostorovou disciplínu.

„Brambora zůstává relativně klidná. Hrášek už je horší. Ale majonéza má vlastní představu o tom, kde chce být,“ popsal jeden z techniků.

Výzkumníci proto vyvinuli speciální kosmickou variantu s mírně zvýšenou viskozitou.

Salát bude dodáván v tubě o objemu 180 gramů. Astronaut jej může konzumovat přímo, případně jej vytlačit na speciální nedrobivý kosmický chlebíček.

Česká strana původně požadovala rohlík.

Ten však kvůli drobkům neprošel bezpečnostními testy.

Chuť musí zůstat česká

Největší spor vznikl kolem samotného složení salátu.

Zahraniční experti doporučovali snížit množství majonézy, soli a sterilované zeleniny.

Český tým tuto variantu po krátké poradě odmítl.

„Pak už by to nebyl vlašský salát,“ stojí údajně v zápisu z jednání.

Vývojový tým proto stanovil takzvaný koeficient českosti Vlašák-7, který určuje minimální poměr majonézy, brambor, zeleniny a lehkého pocitu provinění po konzumaci.

Výsledný výrobek má podle degustátorů chutnat přesně jako vlašský salát zakoupený v lahůdkách přibližně dvacet minut před zavírací dobou.

To bylo vyhodnoceno jako optimální národní chuťový profil.

Pak přišla zásadní otázka

Úspěšným testem salátu však práce vědců neskončila.

Právě naopak.

Během závěrečné bezpečnostní analýzy položil jeden z přítomných odborníků otázku, která podle svědků na několik minut zcela změnila atmosféru v místnosti.

„A co když se z něj posere?“

Následovalo ticho.

Poté vznikl nový pracovní tým.

Projekt Protiprůjmová plena

Výsledkem osmnácti měsíců vývoje je PP-26 Protiprůjmová plena, první český ochranný systém spodní části astronauta vyvinutý speciálně s ohledem na tradiční středoevropskou stravu.

Na rozdíl od běžných absorpčních pomůcek má PP-26 tři bezpečnostní vrstvy.

První vrstva zachycuje běžnou vlhkost.

Druhá je určena pro mimořádné události.

Třetí vrstva je podle dokumentace označena pouze jako „kdyby opravdu něco“.

Plena navíc obsahuje uhlíkový filtr, absorpční jádro, indikátor naplnění a dvě boční bezpečnostní kapsy.

Jejich účel vývojový tým dlouho odmítal komentovat.

Nakonec připustil, že v jedné bude uložen náhradní vlhčený ubrousek a ve druhé malý sáček.

„Český astronaut musí být připraven,“ uvedl vedoucí projektu.

Testováno na Zemi

Prototypy prošly sérií zátěžových testů.

Dobrovolníci nejprve konzumovali standardizovanou porci vlašského salátu.

Následně byli umístěni do centrifugy.

Třetí fáze experimentu zahrnovala dvě kávy.

Čtvrtá byla z bezpečnostních důvodů neveřejná.

Podle závěrečné zprávy obstála plena velmi dobře až do úrovně označené jako PP4 – Kritický průjem.

Nejvyšší stupeň PP5 – Průlom republiky – zatím nebyl testován na lidech.

Problém mikrogravitace

Průjem ve vesmíru je podle odborníků výrazně komplikovanější než na Zemi.

Na Zemi pomáhá gravitace.

Ve vesmíru je situace demokratičtější.

„V mikrogravitaci nemůžete automaticky předpokládat, že všechno půjde směrem dolů,“ vysvětlil jeden z konstruktérů PP-26.

Právě proto má česká plena zesílené boční části a patentovaný systém 360° containment, který má udržet mimořádnou událost v prostoru, kde vznikla.

Výrobce garantuje bezpečnost při běžném pohybu, spánku, práci s experimenty a lehkém odrazu od stěny modulu.

Salto zatím doporučeno není.

Každý astronaut dostane tři

Český astronaut by měl mít během mise k dispozici tři kusy PP-26.

První bude označen zeleným pruhem a je určen pro preventivní použití.

Druhý, oranžový, má být použit po konzumaci vlašského salátu společně s kávou.

Třetí kus bude červený.

Ten má zůstat uzavřený v bezpečnostním balíčku.

Na jeho obalu bude pouze český nápis:

NEOTVÍRAT, DOKUD NENÍ ZLE.

Zahraniční partneři údajně požadovali anglický překlad.

Česká strana jej odmítla s argumentem, že pokud nastane situace vyžadující červenou plenu, český astronaut už bude přesně vědět, co má dělat.

Vlašák jako spojení s domovem

Přes technické komplikace považují odborníci zařazení vlašského salátu do kosmického jídelníčku za významný krok.

Astronauti během dlouhodobého pobytu ve vesmíru postrádají známé chutě, vůně a běžné každodenní rituály.

Český astronaut by proto měl mít možnost alespoň jednou během mise otevřít tubu, vytlačit si porci vlašského salátu a na několik minut si připomenout, že někde hluboko pod ním existuje země, kde se podobná věc prodává na váhu.

„Kosmonautika není jen o technologiích,“ uvedl jeden z členů týmu. „Je také o tom vědět, odkud pocházíte.“

První letová sada vlašského salátu je již téměř připravena.

Protiprůjmové pleny PP-26 nyní čeká poslední certifikace.

Pokud všechno proběhne podle plánu, Česká republika tak vyšle na Mezinárodní kosmickou stanici nejen svého astronauta.

Vyšle tam také vlašák.

A pro jistotu tři pleny.