Vlnitá Pravda

Veřejná výzva, ve které mohou lidé navrhovat symbolický předmět pro připravovanou českou misi na Mezinárodní kosmickou stanici, měla podle původního záměru ukázat hodnoty, historii, kulturu a vědecký potenciál České republiky.

Po několika dnech sběru návrhů se však ukázalo, že veřejnost chápe národní identitu výrazně praktičtěji než odborná komise.

Vedle očekávaných návrhů, jako je česká vlajka, skleněný výrobek, část stavebnice Merkur nebo figurka Krtečka, začaly přicházet také předměty, které podle jejich autorů vystihují současné Česko mnohem přesněji.

Nejčastěji se opakovaly rohlík v mikrotenovém sáčku, účtenka z Lidlu, igelitová taška z Billy před změnou loga, plastová krabička z mrazáku s nápisem „maso?“ a tři šrouby z Hornbachu, které člověk doma najde vždy až poté, co koupí nové.

Komise proto musela původní kritéria rozšířit.

„Nechtěli jsme veřejnosti předem říkat, co je a co není důstojný symbol národa,“ uvedl jeden z členů výběrového týmu. „Bohužel se ukázalo, že národ má o své důstojnosti poměrně přesnou, ale velmi jinou představu.“

Rohlík jako nositel civilizace

Nejsilnější podporu zatím získal obyčejný rohlík zabalený v mikrotenovém sáčku.

Podle autorů návrhu nejde pouze o pečivo, ale o kulturní objekt, který v sobě spojuje skromnost, mobilitu, odolnost a českou schopnost připravit se na situaci, ve které nikdo jídlo neslíbil, ale mohlo by se hodit.

„Krteček reprezentoval českou něhu. Rohlík v mikrotenu reprezentuje naši schopnost nést si svačinu i tam, kde už není atmosféra,“ napsal jeden z hlasujících v doprovodném komentáři.

Odborníci však upozornili na technický problém. Rohlík se ve stavu beztíže může drolit, což představuje riziko pro citlivé přístroje na palubě stanice.

Návrh byl proto předběžně konzultován se zahraničními partnery, kteří doporučili najít stabilnější symbol.

Česká strana to podle informací redakce nepřijala dobře.

„Nelze jen tak říct národu, který si nosí svačinu do aquaparku, že rohlík není vhodný,“ uvedl zdroj blízký výběrové komisi.

Aktuálně se proto pracuje s variantou rohlíku zalitého v epoxidu.

Ta by podle komise zachovala tvar, důstojnost i národní význam předmětu, zároveň by ale snížila riziko drobků na úroveň přijatelnou pro kosmický provoz.

Igelitka jako paměť republiky

Velkou pozornost vzbudil také návrh poslat do vesmíru igelitovou tašku.

Ne však jakoukoli.

Veřejnost se překvapivě rychle shodla, že nejvhodnější by byla igelitka z Billy před změnou loga, případně starší kus z Hypernovy, pokud by se podařilo najít exemplář v dostatečně dobrém stavu.

Do debaty se zapojil i historik maloobchodních obalů Emil Šafránek, který dlouhodobě upozorňuje, že některé české igelitové tašky mají nejen historickou, ale i akustickou hodnotu.

„Do vesmíru nemůžete poslat igelitku, která jen tak obyčejně zašustí,“ uvedl Šafránek. „Musí to být taška, která umí reprezentovat.“

Podle něj by ideální kus měl mít měkký dozvuk, lehce unavená ucha a grafiku, která v sobě nese paměť nákupů z doby, kdy se ještě u pokladny nikdo neptal, jestli chcete účtenku elektronicky.

Problémem je však skladování. Někteří členové komise se obávají, že pokud by byla igelitka na stanici volně rozložena, mohla by se v mikrogravitaci začít pohybovat po modulu a připomínat astronautům opuštěnou svačinu.

Navrženo proto bylo složit ji do trojúhelníku, jak to dělají čeští důchodci v kuchyňské zásuvce.

Tento způsob uložení získal podporu napříč generacemi.

Krabička z mrazáku rozdělila odborníky

Největší diskusi ale vyvolala plastová krabička z mrazáku s nápisem „maso?“.

Podle části veřejnosti jde o vůbec nejpřesnější symbol české domácnosti. Krabička obsahuje nejistotu, naději, praktičnost i tichou hrozbu, že ji jednou bude muset někdo otevřít.

„Každý Čech má doma minimálně jednu takovou krabičku,“ tvrdí jedna z navrhovatelek. „Nikdo neví, co je uvnitř, ale všichni víme, že se to nesmí vyhodit.“

Komise nyní řeší, zda by bylo vhodné poslat na ISS prázdnou krabičku, nebo skutečný zmražený obsah.

Druhá možnost však vyvolává bezpečnostní otázky.

„Vědecky vzato nelze do kosmického prostoru vyslat objekt, u kterého ani původní majitel není schopen potvrdit, zda se jedná o maso, vývar, houby, nebo zbytek svíčkové z roku 2022,“ uvedl jeden z konzultovaných odborníků.

Zastánci krabičky však argumentují, že právě nejasný obsah je její hlavní význam.

„Česká identita není o tom, že víme, co máme v mrazáku,“ napsal jeden z podporovatelů. „Je o tom, že věříme, že se to jednou bude hodit.“

Účtenka z Lidlu splnila formální podmínky

Mezi finalisty se dostala také účtenka z Lidlu.

Její zastánci tvrdí, že reprezentuje moderní českou každodennost lépe než tradiční symboly. Je dlouhá, lehce absurdní, obsahuje věci, které člověk původně nešel koupit, a po třech dnech bledne, podobně jako vzpomínka na finanční zodpovědnost.

Komise ocenila zejména její nízkou hmotnost.

„Z hlediska kosmické mise je účtenka velmi praktická,“ uvedl jeden z techniků. „Má minimální hmotnost, snadno se balí a v případě nouze může sloužit jako připomínka, že rajčata byla v akci.“

Problémem je pouze její délka.

Účtenka z běžného českého nákupu by se po rozvinutí mohla ve stavu beztíže pohybovat po stanici několik minut a opticky připomínat nový typ solárního panelu.

Hornbach poslal náhradní šrouby

Specifickou kategorii představují tři šrouby z Hornbachu.

Podle navrhovatelů se jedná o předmět, který nejlépe vystihuje české domácí sebevědomí. Šrouby člověk nepotřebuje přesně teď, ale má hluboký pocit, že bez nich by nebyl připraven na budoucnost.

Do výběru se přihlásil také jeden muž z Berouna, který navrhl poslat do vesmíru pouze dva šrouby a jednu hmoždinku.

Komise návrh zamítla jako příliš realistický.

Společnost Hornbach podle informací redakce nabídla, že v případě potřeby poskytne celé balení, protože tři šrouby se samostatně prakticky koupit nedají.

To vyvolalo další debatu, zda by se měl do vesmíru posílat jen symbolický počet šroubů, nebo celé balení, ze kterého po návratu jeden kus zůstane navždy v šuplíku.

Zastánci druhé varianty tvrdí, že bez přebytku by se ztratil kulturní kontext.

Kartička pojištěnce byla označena za příliš silný symbol

Mezi návrhy se objevila také kartička zdravotní pojišťovny.

Ta byla komisí zpočátku přijata pozitivně, protože je malá, skladná a Češi ji u sebe nosí s podobnou samozřejmostí jako občanský průkaz nebo obavu, že je něco špatně.

Později však byla dočasně odložena.

„Kartička pojištěnce by mohla v zahraničí vyvolat otázku, zda se český astronaut chystá ve vesmíru k praktickému lékaři,“ uvedl jeden člen pracovní skupiny.

Další problém představovala skutečnost, že část veřejnosti navrhovala přiložit ke kartičce i doporučení od obvodního lékaře, žádanku na odběr krve a papírek s heslem do portálu pacienta.

Komise se shodla, že symbol má být silný, nikoli administrativně vyčerpávající.

Voda z Chorvatska zatím čeká

Zvláštní podporu získala také lahvička vody z Chorvatska, kterou česká rodina přivezla autem zpět domů, přestože ji už na dovolené nikdo nedopil.

Podle autorů návrhu jde o předmět s mimořádnou emocionální hodnotou.

Obsahuje dovolenou, únavu, písek, zbytečnou šetrnost a tichou naději, že voda zakoupená za eura se přece nebude vyhazovat.

„Je to symbol návratu,“ uvedl jeden z podporovatelů. „Češi jsou jediný národ, který si z dovolené přiveze vodu, aby doma zjistil, že má doma vodu.“

Tento návrh však narazil na hmotnostní limity a také na otázku, zda by se kapalina mohla ve vesmíru považovat za vědecký experiment.

Výběr bude obtížný

Komise nyní stojí před nelehkým rozhodnutím. Má vybrat předmět, který bude reprezentovat Českou republiku před světem, a zároveň nezklamat veřejnost, která dala jasně najevo, že skutečná národní symbolika nevzniká v učebnicích, ale v kuchyňských šuplících, mrazácích, nákupních taškách a při cestě z hobby marketu.

Podle zákulisních informací se proto uvažuje o kompromisním řešení.

Do vesmíru by mohla odletět menší plastová krabička, uvnitř které bude epoxidový rohlík zabalený do složené igelitky. Na víčku by ručně stálo „svačina?“.

Tento návrh má zatím nejširší podporu.

Obsahuje historii, kulturu, řemeslo, potravinovou nejistotu i českou schopnost připravit se na situaci, která pravděpodobně nenastane.

O definitivním výběru zatím nebylo rozhodnuto.

Veřejnost však podle všeho už jasno má.

Na otázku, co by mělo reprezentovat Česko ve vesmíru, odpověděl jeden z hlasujících stručně:

„Něco, co se nemá vyhodit.“