Vlnitá Pravda

První školní den proběhl podle ministerstva školství klidně. Děti se seznámily s třídou, učitelkami, lavicemi….

Skutečné potíže však podle škol nenastaly u žáků.

Nastaly u rodičů.

Už během prvních hodin nového školního roku se ukázalo, že zatímco většina prvňáků zvládla usednout do lavice, vybarvit obrázek a neztratit celý penál, část rodičů nebyla schopna bezpečně projít úvodním administrativním procesem.

„Dítě jsme převzali bez problémů,“ uvedla ředitelka jedné základní školy ve Středočeském kraji. „Otec však zůstal zaseknutý mezi přihláškou do družiny, souhlasem s fotografováním a registrací do systému na obědy.“

Podle školy se muž pokoušel přihlásit dítě na obědy přes odkaz, který patřil k loňskému školnímu roku, následně zaplatil zálohu na jiný variabilní symbol a nakonec omylem odsouhlasil plavání, přestože jeho dcera nastoupila do první třídy teprve dnes.

„Byl slušný, ale dezorientovaný,“ popsala situaci zástupkyně školy. „Na konci se ptal, jestli může ještě jednou přijít s aktovkou a zkusit to celé od začátku.“

Děti se adaptovaly rychleji

Podle učitelů je rozdíl mezi dětmi a rodiči patrný už během prvního dne. Dítě po příchodu do třídy obvykle pochopí, že má skříňku, lavici, místo na svačinu a několik nových pravidel.

Rodič mezitím dostane šest papírů, tři odkazy, jeden QR kód, přístup do aplikace, informaci o třídní schůzce, upozornění na změnu hesla a větu:

„Všechno máte na webu.“

„Dítě pláče většinou deset minut,“ říká učitelka prvních tříd Alena Pokorná. „Rodič často až do čtvrtka.“

Nejhorší situace podle ní nastává ve chvíli, kdy se rodič pokusí zároveň řešit družinu, obědy a školní informační systém.

„To je pro dospělého člověka velmi náročný přechod. Ještě ráno si myslel, že jde jen dovést dítě do školy. V 10:30 už má tři nové účty, dva nedokončené formuláře a pocit, že selhal jako zákonný zástupce.“

Vznikne přípravná třída pro rodiče

Ministerstvo proto podle informací redakce připravuje nový pilotní program s názvem Nultý ročník pro rodiče.

Ten má dospělým pomoci zvládnout přechod dítěte do školního prostředí bez zbytečných psychických škod, ztracených čipů a plateb odeslaných na účet sportovního kroužku z roku 2021.

Program bude dobrovolný, ale školy ho rodičům silně doporučí. Zvláště těm, kteří během zápisu položili otázku:

„A tohle všechno se bude posílat mailem, nebo přes Bakaláře, nebo do WhatsAppu, nebo v papírové podobě, nebo jak?“

Kurz bude rozdělen do několika modulů.

První modul se jmenuje Papír není jen informace, ale závazek. Rodiče se v něm naučí rozeznat, který papír mají podepsat, který vrátit, který si nechat a který sice vypadá nedůležitě, ale za tři týdny ho bude dítě nutně potřebovat na výlet do ekocentra.

Druhý modul nese název Variabilní symbol jako zkouška charakteru.

Třetí modul se věnuje čipům.

„Čip je pro rodiče symbol školního světa,“ vysvětluje koordinátorka programu. „Je malý, stojí peníze, dítě ho okamžitě ztratí a nikdo přesně neví, jestli je na obědy, družinu, vstup do budovy nebo všechno najednou.“

Třídní WhatsApp jako samostatná zátěž

Zvláštní kapitolu tvoří třídní komunikační skupiny.

Podle nového metodického doporučení by měl být rodič před vstupem do třídního WhatsAppu poučen, že skupina slouží k rychlé komunikaci, nikoli k řešení školské politiky, životního stylu, parkování před školou, vhodnosti sladkých svačin ani otázky, proč mají děti sbírat kaštany, když žádné nerostou.

Přesto právě třídní skupiny podle odborníků představují největší riziko rodičovské destabilizace.

„První zpráva bývá nevinná,“ říká psycholog zabývající se školní komunikací. „Někdo napíše, že děti mají přinést desky. Za čtyřicet minut se řeší, jestli desky s gumou, bez gumy, průhledné, neprůhledné, podepsané, a zda škola neměla tuto informaci poslat dřív.“

V pilotním programu se proto rodiče naučí základní krizovou větu:

„Děkujeme, ověříme u paní učitelky.“

Tu budou smět použít maximálně třikrát denně.

Někteří rodiče žádají odklad

Školy zároveň upozorňují na nový fenomén. Nežádají už pouze rodiče o odklad pro dítě. Někteří začínají žádat o odklad pro sebe.

„Přišla maminka a řekla, že dcera je připravená, ale ona osobně by ještě rok potřebovala,“ popisuje ředitelka jedné školy.

Podle připravované metodiky by rodičovský odklad mohl být udělen například v případě, že zákonný zástupce opakovaně zaměňuje třídní fond za školní jídelnu, není schopen najít přezůvky ani po přímém navedení dítětem, nebo se během prvního týdne zeptá učitelky, zda „už budou nějaké známky“.

Odklad by však neznamenal, že dítě zůstane doma.

Do školy by chodilo normálně.

Rodič by pouze dostal jednodušší verzi komunikace, větší písmo v e-mailech a maximálně jeden QR kód týdně.

Dítě systém zvládlo

V rodině pana Marka z Říčan se rozdíl ukázal hned první den. Jeho syn Ondra přišel ze školy spokojený. Zvládl najít své místo, zapamatoval si jméno paní učitelky a oznámil, že zítra mají přinést svačinu, pití a dobrou náladu.

Marek mezitím seděl večer u počítače a pokoušel se zjistit, zda už zaplatil obědy, nebo pouze vytvořil účet do systému, který mu umožní zjistit, že obědy ještě nezaplatil.

„Syn se mě ptal, proč jsem smutný,“ říká Marek. „Řekl jsem mu, že táta dneska taky nastoupil do školy.“

Nejhorší okamžik přišel ve 21:43, kdy do třídní skupiny dorazila zpráva:

„Dobrý večer, prosím, nezapomeňte zítra na dva podepsané sešity, papírové kapesníky, desky na číslice, 200 Kč do třídního fondu a potvrzení, které jste dnes dostali v šatně.“

Marek šel do šatny.

Potvrzení tam nebylo.

Ministerstvo uklidňuje situaci

Ministerstvo školství zdůrazňuje, že není cílem rodiče zatěžovat. Nová přípravná třída jim má naopak pomoci pochopit, že školní docházka je společná cesta dítěte, školy a dospělého člověka, který si myslel, že už má vzdělávací systém dávno za sebou.

„Dítě se učí číst, psát a počítat,“ uvedl zástupce ministerstva. „Rodič se učí přihlásit, potvrdit, zaplatit, vytisknout, podepsat, naskenovat a nezapomenout.“

Podle škol je však důležité zachovat klid.

Většina rodičů se prý během prvního pololetí stabilizuje. Přestanou posílat omluvenky do špatné aplikace, pochopí rozdíl mezi družinou a kroužkem a naučí se, že věta „je to na webu“ neznamená konkrétní místo, ale životní stav.

První školní den tak nakonec potvrdil, že české děti jsou na školu připravené poměrně dobře.

Otázkou zůstává, zda jsou na ni připravení jejich rodiče.

A zda někdo z nich do pátku najde ten papír ze šatny.